Blog

V první části jsme ukázali, kde systém v praxi selhává – v omezeních, kontrolách a při vývozech. Druhá část odhaluje něco ještě závažnějšího: výjimky na klubové úrovni, střety zájmů a laxní dohled ze strany Slovenské kynologické jednoty (SKJ), což vše umožnilo chovatelským stanicím, jako je Balihara Ranch, růst do takových rozměrů, že je dnešní mechanismy již nedokážou účinně regulovat.

Současná pravidla FCI a chovatelských klubů obsahují zásadní mezery: žádná omezení velikosti vrhů, žádné smysluplné kontroly welfare a slabý dohled nad vývozem. Tyto mezery vytvářejí podmínky, ve kterých mohou prosperovat extrémně velké chovatelské stanice. Jediným způsobem, jak je zastavit, je změnit samotný systém – neřešit jednotlivé případy, jako je chovatelská stanice Balihara Ranch, až poté, co překročí možnosti dnešních klubových a legislativních kontrolních nástrojů.

Slovenský klub švýcarských salašnických psů (SKŠSP) zveřejnil výjimečnou informaci: majitelce chovatelské stanice Balihara Ranch byli přiděleni dva poradci chovu – jde o jediný takový případ v celém systému. Tato vzácná výjimka naznačuje, že za naleštěnou fasádou chovatelské stanice se může skrývat mnohem větší rozsah chovatelské činnosti a administrativní zátěže, než si veřejnost obvykle představuje.

Balihara Ranch – téměř tři tisíce štěňat za třicet let. Není to vášeň, ale systém. Není to chov, ale výroba. Krásní psi. Krutá realita. A daň, kterou jsme se rozhodli nevidět.

Slovenský klub švýcarských salašnických psů (SKŠSP) přesunul své chovatelské údaje za zavřené dveře poté, co si na ně stěžovala majitelka chovatelské stanice Ranch Balihara. Údaje nezmizely – byly pouze přesunuty mimo dosah veřejnosti. Transparentnost se stala výsadou, jež poctivé chovatele odsouvá do stínu těch, jimž se fakta nelíbí.

Většina nejjasnějších hvězd Balihara Ranch nejsou její vlastní odchovy, ale psi z jiných chovatelských stanic. Nosí jméno spojené s úspěchem, ale za tímto leskem se skrývá ticho stovek dalších. Bez známých jmen. Bez slávy. Bez hlasu.

Štěňata opouštějí Balihara Ranch po skupinách – považují se za exportní zboží. Screenshot z roku 2023 ukazuje, že jedno štěně bylo nabídnuto ve skupině na Facebooku, pravděpodobně jako součást zásilky s několika psy odeslanými společně za účelem snížení nákladů na dopravu – aniž by měl chovatel přehled o konečném umístění štěněte.

Razítko FCI má zaručovat kvalitu. Ale dokud chrání chovatele namísto psů, je jen alibi pro ty, kteří chovají s čistými papíry – a špatným svědomím. Skutečná odpovědnost nezačíná na papíře. Začíná za branou chovatelské stanice.

Za branou Balihara Ranch stojí stůl a čtyři židle – právě na tomto místě mnoho kupujících převzalo svá štěňata, aniž by jim byly ukázány skutečné podmínky chovatelské stanice. Symbolické místo, které zakrývá realitu – důkaz, že čím víc je skryto, tím méně důvěry zbývá.

Jména jsou jen kulisou. Skutečnost je jasná: masivní produkce štěňat skrytá za střídajícími se jmény chovatelských stanic. Facebookový archiv mluví sám za sebe: podle přiznání samotné majitelky byla štěňata s jmény Ballyhara a Cursallagh odchována v Balihara Ranch. Čestný chovatel nepotřebuje více identit – jedno jméno stačí.