Výstavní tituly. Zdánlivě dokonalé rodokmeny. Diplomy na stěnách, poháry na policích.

Záběry z výstav, ocenění, profesionální fotografie, sociální sítě ukazující iluzi dokonalosti a šťastného života psů.

Na první pohled je všechno je v pořádku. Na druhý – jen dokonalé kulisy.

To vše může působit jako důkaz kvality – ve skutečnosti je to však jen zástěrka. Pečlivě vyleštěná fasáda, za níž se skrývá ticho. A někdy i bolest.

Skutečný příběh se skrývá jinde. V tom, jak žije pes, když se nikdo nedívá.

Jak poznat etický chov?

1. Podívejte se dál než na diplom.

Pes může mít diplom, ale žít v malém výběhu. Titul není zárukou. Ptejte se na podmínky, ne na poháry.

2. Zajímejte se o osud všech psů – i těch, kteří již nejsou v chovu.

Kde se dnes nacházejí? Jsou součástí rodiny, nebo zmizeli beze stopy? Etický chovatel zná odpověď – a nestydí se ji říct.

3. Zkoumejte míru využívání.

Fena s osmi vrhy není důkazem plodnosti – je to selhání svědomí. A pes, který kryl dvacetkrát? To není „využitý potenciál“. To je obchodní model.

4. Ptejte se na konkrétní příběhy.

Každý pes je život. Ne položka v excelu. Chovatel, který si nepamatuje – nebo nechce mluvit o svých psech – pravděpodobně nechce, abyste znali pravdu.

5. Zjistěte, jak často jsou psi v kontaktu s lidmi.

Jsou součástí domácnosti – nebo „vybíhají“ jen na focení, krmení, krytí, vystavování? Etický chovatel se psy nežije vedle sebe – žije s nimi.

6. Zeptejte se, co se stane se psem, když přestane být „užitečný“.

Zůstává součástí chovu? Hledá se pro něj nový domov? Nebo jde „pryč“? Odpověď odhalí vše – zda je pes partnerem nebo jen nástrojem.

7. Zeptejte se, kdo psy venčí – a jak často.

Nezůstává pes jen na dvoře? Zdravý pes není jen čistý. Je také šťastný, zvědavý, unavený po procházce. Není jen zavřený v kotci.

8. Všimněte si, jak se o psech mluví.

Slova prozrazují postoj. A postoj odhaluje pravdu.

9. Zeptejte se, kolik psů v jejich chovu zemřelo – a co bylo příčinou smrti.

Mlčení? Překvapení? Vyhýbání se odpovědi? Etika není jen o životě – je i o smrti. Pokud se o ní nedá mluvit, je něco špatně.

10. Požádejte o návštěvu matky štěňat a ostatních psů v chovné stanici.

Nejsou k dispozici? Právě odpočívají? Není vhodné je rušit? Psi, které vám neukážou, jsou ti, které nechtějí – nebo nemohou – ukázat.

Sedm otázek, které odhalí pravdu o chovateli

1. Kolik psů v současné době chováte – a kolik jste jich dosud měli?

Pes není jen ten, kterého dnes vidíte. Etický chovatel zná jejich minulost. A neskrývá ji.

Pokud čísla nesedí nebo je nedokáže říct – možná jich bylo příliš mnoho. A možná se na příliš mnoho z nich „zapomnělo“.

Více psů neznamená více lásky – často znamená větší dohled. Nebo problém.

2. Co se děje se psy, které nelze využít v chovu?

Ne každý pes je chovný navždy.

Pes, který dosloužil, si nezaslouží mlčení. Zaslouží si odchod do důchodu, jméno, příběh.

Pokud chovatel neví – nebo nechce říct –, kde jeho bývalí psi skončili, možná skončili přesně tam, kde je ani on nechce hledat.

3. Kolik vrhů měla tato fena?

Fena není stroj. Opakované nakrytí neznamená úspěch. Znamená to opakované využívání. A často až do vyčerpání.

4. Jste v kontaktu se všemi majiteli psů, které jste prodali?

Chovatel, který se stará, neztrácí psa z dohledu, když opustí dvůr.

5. Co děláte, když pes nesplňuje „očekávání“?

Ne každý pes je šampion – ale každý pes si zaslouží respekt.

6. Kdo jsou rodiče a předci štěňat? A kde jsou nyní?

Štěně není produkt – má svůj původ. A to o něčem vypovídá.

7. Můžu vás navštívit?

Pokud má chovatel čisté svědomí, nemá co skrývat a pozve vás na návštěvu.

Proč na tom záleží?

Protože psi si nevybírají, kde se narodí. Ani kolikrát budou rodit.

To, čemu říkáme „chov“, může být pro ně životem – nebo trestem.

A když chovatelská stanice Jako Balihara Ranch vyprodukuje více než 2 500 štěňat za několik let, chrlí každý rok desítky nových vrhů, využívá feny k vyčerpání, neví – nebo nechce vědět –, kam se její bývalí psi poděli, a přesto se navenek prezentuje jako úspěšná a prestižní značka?

To není chovatelský program. To je značka.

Navenek nablýskaná. Uvnitř prázdná. A vyčerpaná – stejně jako psi, kteří ji vytvořili.

Etický chov není o tom, co vidíme na výstavě.

Ale o tom, co bychom viděli, kdybychom přišli bez ohlášení.