MÝTUS č. 7: „Děláme to z lásky“ vs. finanční realita velkoobjemového podnikání

autor: | Čvc 3, 2025

„Psi jsou náš život.“
„Děláme to z lásky.“

To jsou věty, které majitelka chovatelské stanice Balihara Ranch opakuje už léta.

Ale co když skutečnou hnací silou není láska, ale čísla?
Co když se za těmito srdceryvnými prohlášeními skrývá masivní obchodní model, který má k etickému chovu daleko?

1 000 až 2 500 eur za štěně × 100 až 150 štěňat ročně

Podle záznamů z plemenné knihy chovatelská stanice Balihara Ranch ročně vyprodukuje 100 až 150 štěňat švýcarských salašnických psů.

Cena jednoho štěněte se pohybuje mezi 1 000 a 2 500 eury. Základní údaje jsou k dispozici na https://balihararanch.review/cs/laska-ke-psum-nebo-jen-skvele-maskovany-byznys/

To znamená v průměru 175 000 až 200 000 eur ročně – jen z těchto plemen.

A to ještě nezapočítáváme další zdroje příjmů:

  • prodej jiných plemen (např. norfolk teriérů),
  • poplatky za krytí vlastními chovnými samci,
  • a z vrhů zprostředkovaných pod jinými jmény chovatelských stanic.

Za 25 až 30 let chovatelské kariéry?

Mluvíme o statisících – ne-li milionech eur.

Otázka zní:

Je to stále ještě práce z lásky a vášně ke psům – nebo velkoobjemový chov s naprosto jasným cílem: zisk?

Výdaje? V chovatelské stanici, kde se šetří – kromě kvantity

Některým výdajům se samozřejmě nevyhnete – krmivo pro psy, základní péče, veterinární prohlídky.

V Balihara Ranch je však model snižování nákladů zřejmý:

Tento model je navržen tak, aby minimalizoval režijní náklady a maximalizoval produkci – jako každá dobře řízená továrna. Až na to, že zde „produkty“ představují živé bytosti.

Otázka zní:

Je to ještě etický chov psů poháněný vášní, nebo spíše výrobní systém navržený pro finanční optimalizaci?

Kontrast: Veřejná prohlášení vs. realita provozu

Na veřejnosti se mluví o „rodinném chovu“, o lásce, o hodnotách.

Ale za oponou je skutečnost tvrdá:

  • Feny jsou za svůj život kryty 5 až 8krát,
  • interval mezi vrhy je pouhých 4 až 6 měsíců,
  • štěňata se nabízejí prostřednictvím stovek inzerátů a zprostředkovatelů,
  • a psi jsou neustále obměňováni.

Otázka zní:

Je to stále ještě chovatelská praxe založená na vášni, která má kořeny v lásce ke psům – nebo spíše tichý, velkoobjemový systém, jehož cílem je produkce, nikoli spojení?

Závěr: Láska se měří činy – ne příjmy

Pokud je něco skutečně „děláno z lásky“, je to vidět:

  • v oddanosti kvalitě, ne kvantitě,
  • v důstojnosti, ne ve velikosti marží,
  • v tom, kolik lásky zažívá pes – ne jen bankovní účet majitele.

Majitelka Balihara Ranch říká, že psi jsou její rodina.

Ale tři tisíce štěňat nevychováte – a neříkáte tomu rodina.
Svou rodinu neuvádíte ve více než 600 internetových inzerátech.
A svou rodinu také nehoníte jako na běžícím pásu – jen abyste stihli další výrobní termín.

Sdílet to:

Pošlete komentář

* jméno a e-mailová adresa jsou nepovinné, komentář můžete poslat anonymně

POKRAČUJTE VE ČTENÍ

Když se stejná spojení opakují až k vyčerpání: Co čísla odhalují o chovu v Balihara Ranch

Veřejně dostupné záznamy do roku 2023 ukazují, že v Balihara Ranch se identické kombinace rodičů opakovaly až čtyřikrát, šestkrát nebo dokonce osmkrát, což vedlo k narození desítek štěňat od téhož páru. Takový stupeň opakování není v běžné chovatelské praxi standardní a vyvolává otázky o tom, kde končí selektivní chov a začíná systematické množení.

číst více

Když systém přestane chránit psy: Slepá místa v systému FCI a chovatelských klubech, která umožňují extrémní chovatelské praktiky (část II)

V první části jsme ukázali, kde systém v praxi selhává – v omezeních, kontrolách a při vývozech. Druhá část odhaluje něco ještě závažnějšího: výjimky na klubové úrovni, střety zájmů a laxní dohled ze strany Slovenské kynologické jednoty (SKJ), což vše umožnilo chovatelským stanicím, jako je Balihara Ranch, růst do takových rozměrů, že je dnešní mechanismy již nedokážou účinně regulovat.

číst více

Když systém přestane chránit psy: Slepá místa v systému FCI a chovatelských klubech, která umožňují extrémní chovatelské praktiky (část I)

Současná pravidla FCI a chovatelských klubů obsahují zásadní mezery: žádná omezení velikosti vrhů, žádné smysluplné kontroly welfare a slabý dohled nad vývozem. Tyto mezery vytvářejí podmínky, ve kterých mohou prosperovat extrémně velké chovatelské stanice. Jediným způsobem, jak je zastavit, je změnit samotný systém – neřešit jednotlivé případy, jako je chovatelská stanice Balihara Ranch, až poté, co překročí možnosti dnešních klubových a legislativních kontrolních nástrojů.

číst více

Když jeden chovatel potřebuje dva poradce chovu: Neobvyklé rozhodnutí Slovenského klubu švýcarských salašnických psů, které odhaluje víc, než se na první pohled zdá

Slovenský klub švýcarských salašnických psů (SKŠSP) zveřejnil výjimečnou informaci: majitelce chovatelské stanice Balihara Ranch byli přiděleni dva poradci chovu – jde o jediný takový případ v celém systému. Tato vzácná výjimka naznačuje, že za naleštěnou fasádou chovatelské stanice se může skrývat mnohem větší rozsah chovatelské činnosti a administrativní zátěže, než si veřejnost obvykle představuje.

číst více

Když se fakta přesouvají za zavřené dveře: Jak Slovenský klub švýcarských salašnických psů uzamkl své chovatelské záznamy po stížnosti jednoho člena

Slovenský klub švýcarských salašnických psů (SKŠSP) přesunul své chovatelské údaje za zavřené dveře poté, co si na ně stěžovala majitelka chovatelské stanice Ranch Balihara. Údaje nezmizely – byly pouze přesunuty mimo dosah veřejnosti. Transparentnost se stala výsadou, jež poctivé chovatele odsouvá do stínu těch, jimž se fakta nelíbí.

číst více